Odvlhčování objektů

I když norma ČSN P 73 0610 definuje přímé a nepřímé sanační postupy a detailně popisuje jejich obsah, jednotlivé sanační metody lze stručně popsat takto:

jsou nejstarším metodou, založené na odvádění vlhkosti z konstrukce stavby přirozeným nebo nuceným větráním. Za tím účelem jsou stavby vybaveny soustavou vzduchových štol, kanálků a šachet, spojujících větraný prostor s vnějším prostředím.

využívají dodatečně vložené horizontální izolace do vlhkého zdiva. Za tím účelem se zdivo po ástech probourává, prořezává či provrtává tak, aby mohla být zavedena vhodná izolace.

se vytváří zaváděním vhodných těsnicích látek do připravených vrtů, z nichž pak infúzí nebo tlakovou injektáží pronikají do okolního zdiva, jehož póry a kapiláry zaplňují a vytváří tak horizontální izolaci proti zemní vlhkosti.

se vyznačují vyšší porézností a zvětšenou aktivní povrchovou plochou pro zvýšenou difúzi vodních par do okolního vzduchu, čímž bylo dosaženo prodloužení intervalů oprav omítek - vzlínání zemní vlhkosti se však naopak urychlilo.

Elektroosmotické metody odvlhčování zavedly do oboru sanace vlhkého zdiva novou kvalitu, jíž je citlivý a nedestruktivní proces vysoušení.